Šestý den a táké poslední den našeho turistického putování odboru KČT Nepomuk v Kolíně a jeho okolí.  Náš připravený program jsme splnili takřka bezezbytku a Pardubice jsou něco navíc. Poslední obrázek je naše statistika putování a z ní je zřejmé, že jsme prošli šest měst našlapali 85 km, viděli spoustu zajímavostí a památek.Foto alba nám toto vše připomínají. Jsme rádi, že se uskutečni tento již 37. ročník ( nepřetržitě od roku 1986) turistické dovolené, letos však byl bez kol. Těšíme se  na příští prázdninové putování.
V albech jsou použity popisky z Wikipedie.
Před nádražím byla odhalena socha Jana Pernera, projektanta a stavitele železničních tratí. - Narodil se v roce 1815. Od 1. června 1837 nastoupil Perner na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do léta 1839 vedl stavbu úseku z Břeclavi do Brna. Poté byl pověřen projekčními pracemi v úseku z Ostravy do Osvětimi.  Dne 9. září 1845 tragicky zemřel, když se vracel z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Po projetí choceňským tunelem sestoupil na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil o návěstní sloupek  a druhý den na následky zranění zemřel.
kostel sv. Jana Křtitele - Původně hřbitovní kostel byl založen Vilémem z Pernštejna roku 1510. V letech 1563-1570 byl rozšířen místním stavitelem Václavem Všetečkou. V okolí kostela se až do roku 1883 nacházel hlavní pardubický hřbitov, který byl definitivně přeměněn na sady v roce 1905. Kostnice, která od roku 1567 stála naproti kostelu, byla zrušena roku 1788 a na jejím místě stojí zvonice.
náměstí Republiky a symbol Pardubic Zelená brána - která představuje jednu z nejvýznamnějších dominant Pardubic a spolu se zámkem vévodí historickému centru města. Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, jejíž průčelí zdobí reliéf vytvořený podle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak. Ve vnitřním prostoru předbraní se pravidelně konají výstavy místních umělců. Za vstupní branou se vypíná více než 60 metrů vysoká věž, která nabízí nádherný pohled na městskou památkovou rezervaci, zámek i široké okolí, včetně hradu Kunětická hora.
reliéf na bráně znázorňuje pověst o půlce koně, která je i ve znaku Pardubic - Pověst praví:  Když se odbojný Milán odmítl sklonit před císařem Fridrichem Barbarossou, svolal Rudovous, jak se císaři v Čechách říkalo, své věrné. Mezi jinými i budoucího českého krále Vladislava II. V jeho voji jeli vesměs mladí družiníci, zatímco starší část knížecí družiny výpravu nepodpořila, neboť se s nimi Vladislav neporadil. Mezi účastníky výpravy jel i jistý Ješek, syn Kotoučův.
 Pod rouškou tmy překonali hradby vzpurného města a záhy narazili na bohatou kořist. Mezi odvážlivci nesměl chybět ani náš Ješek. Vyhlédl si v Miláně pěkného koně, naložil jej hromadou kořisti a pelášil s ostatními k nejbližší bráně.. Muži se přiřítili mezi překvapenými strážemi, rozdali pár ran, ale to už se ostraha opevnění probrala k životu a kdosi duchapřítomně přesekl lano držící těžkou železnou mříž. Ješek jel poslední. Mříž však nakonec pouze přepůlila koně, na kterém prchal. Mladý rytíř nepozbyl duchapřítomnosti, naložil si sedlo i kořist na záda a spěchal za svými druhy až do českého tábora.
znak  Pardubic v dlažbě pod Zelenou branou - V táboře jej podle pověsti král Vladislav vyznamenal za udatnost a daroval mu do erbu právě polovinu koně v rudém poli na paměť odvážného kousku. Jak se věc udála doopravdy, není jednoznačně prokázáno.
Na tomto místě uprostřed severní strany náměstí byla radnice již od roku 1759, kdy zde město koupilo od mydláře Karla Maye dům čp. 1, zvaný Štefkovský. Na konci 19. století však již stará radnice nedostačovala potřebám rozkvétajícího města, a tak byla na jejím místě a na místě dvou sousedních domů postavena v letech 1892-1894 nová novorenesanční radnice podle projektu Jana Weyricha. Její průčelí zdobí sgrafita, ve druhém patře mezi okny jsou alegorické postavy Nezištnosti, Přímosti, Poctivosti a Svornosti od Karla Klusáčka. Nad okny prvního poschodí je osm medailonů hlav českých panovníků: Vratislav II., Přemysl Otakar II., Václav II, Karel IV., Václav IV., Jiří Poděbradský, Vladislav II a Rudolf II. Na štítě budovy stojí socha Vojtěcha z Pernštejna.
Mariánský morový sloup - Sloup byl postaven v roce 1698 jako dík Panně Marii za to, že se roku roku 1680 Pardubicím vyhnula morová epidemie. Městská rada se původně k návrhu děkana Kolčáka stavěla odmítavě, ale když se ve veřejné sbírce podařilo vybrat na stavbu dostatek prostředků, sloup byl vztyčen. Balustrádu se sochami 8 svatých, která dnes sloup obklopuje, zhotovil na objednávku pardubické radnice v letech 1773-1777 pardubický sochař Jakub Teplý. Po obvodu balustrády uvidíte sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Ivana, sv. Josefa, sv. Prokopa. Výše kolem sloupu stojí sochy sv. Vojtěcha, sv. Norberta, sv. Ludmily, sv. Václava. V rozích balustrády stojí kamení lvi. Na bocích jsou znaky - směrem k radnici Svatováclavská orlice, na protější straně český lev, na západní straně pardubický půlkůň a na východní znak Vídně.
Příhrádek - kašna - Přihrádek byl do roku 1515 připojen k bývalému hradu, dnes pardubickému zámku, jehož je nejmladší součástí. Trojúhelníkové nádvoří s empírovou kašnou zakončují dvě brány, jedna směrem do Zámecké ulice, druhá směrem k zámku. Obklopují jej někdejší hospodářská stavení a byty zámeckých úředníků, pod schodištěm do bytu písaře bylo vězení. V bývalé sýpce dnes nalezneme Městskou galerii.
brána do zámku s erbem - Pardubický zámek představuje v mnoha ohledech výjimečný památkový objekt. Při přestavbě původně vodního hradu ze 13. století na renesanční zámek se dochovala původní dispozice včetně obraných valů s nárožními rondely. O tuto přestavbu se postaral Vilém II. z Pernštejna. V současnosti jsou v prostorách zámku umístěny stálé expozice Východočeského muzea, které zde zároveň má své sídlo. Kromě muzea na zámku sídlí Východočeská galerie.
O původu rodu Pernštejnů a jejich erbu, na kterém je černá zubří hlava s kruhem v nozdrách na stříbrném, a později i zlatém štítu . - Podle pověsti žil kdysi v lesích na Moravě chudý uhlíř Vojtěch, kterému v prosté chýši někdo začal krást potravu. Jednou si Vojtěch počíhal na zloděje a s překvapením zjistil, že je to divoký zubr. Zvíře vší silou popadl za rohy,upletl z lýčí houžev a prostrčil ji zubrovi skrz nozdry. Takto pokořené zvíře odvedl na knížecí hrad, kde mu před užaslými diváky usekl hlavu jednou ranou. Za tento hrdinský čin, kdy zbavil panství zběsilého zubra, dostal od svého pána do znaku černou zubří hlavu s kruhem v nozdrách a lesy, kde dříve pálil uhlí, aby si zde postavil hrad.
a z hradu je takový pěkný zámek - největší zásluhu na tom  má Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (* kolem 1435 – 8. duben 1521 Pardubice), příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna, byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Zastával řadu vysokých úřadů, zejména byl komorníkem moravského zemského soudu (1475–1484)[1], nejvyšším českým maršálkem (1483–1490) a nejvyšším královským hofmistrem (1490–1514).
socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Bartoloměje - Kostel postavil v roce 1515 Vilém z Pernštejna v pozdně gotickém slohu s renesančními prvky. Jeho stejnojmenný předchůdce, k němuž se váže první zmínka o Pardubicích vůbec z roku 1295, stál na jiném místě (pravděpodobně v Pardubičkách) a byl zničen během husitských válek. Vilémem postavený nový chrám sloužil jako pohřební kostel Pernštejnů.
Památník Osvobození - Památník osvobození z roku 1957 je dílem sochaře Josefa Malejovského. Je koncipován tak, aby vyjadřoval vděčnost občanů ke svým osvoboditelům. Rudoarmějec se zbraní v ruce a přilbou stojící na pylonu sklání hlavu k dívce nesoucí květinový věnec. Po boku pylonu stráž pionýrů vzdává hold osvoboditeli.
Telekomunikační věž u zimního stadionu - Stavba telekomunikační věže byla zahájena v roce 1980, uvedena do provozu byla roku 1989. Věž je jednou z dominant Pardubic, její výška je 93 m.
Zimní stadion, socha hokejisty a chodník slávy - Enteria Arena Pardubice je sportovní hala nacházející se v Pardubicích. Hraje zde nejvyšší hokejovou soutěž Extraligu České republiky tým HC Dynamo Pardubice. První umělá ledová plocha byla v Pardubicích zprovozněna 20. prosince roku 1947 a o třináct let později se dočkala zastřešení. V letech 1958–1960 byl vybudován krytý zimní stadion.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Pardubice

Popis

Období

Statistiky

  • 41 fotek
  • 6 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album

Komentáře fotek a videí

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Pardubice
Komentáře Přidat